| 
            Archív článků
             Datum: 04.11.2006 
            Název: Geopatogenní zóny
            Autor: Z. Bednář - www.geopatogennizony.estranky.cz
            Co to jsou geopatogenní zóny. 
              Takto nazýváme nepravidelnou část 
            prostoru, která je zatížena určitým druhem záření. Jsou to záření, 
            která současná věda zná, ale také ještě nezná. Geopatogenní 
            zóny (dále jen GPZ) jsou detekovány většinou senzibilní osobou, 
            která k detekci používá většinou různých druhů virgulí. 
                Nejvice se setkáme s 
            virgulemi ve tvaru Y z vrbového nebo i jiného proutku. Používají se 
            také kovové spirály, kovové virgule ve tvaru L. Kovové virgule tvaru 
            Y jsou podobné klasickému proutku, jsou však i menších velikostí, 
            které se drží v jedné ruce. Já sám používám k detekci GPZ virguli 
            tvaru L z mosazného drátu o průměru    3 mm. Strany 
            svírají pravý úhel a jsou v délce 11 a 33 cm, virgule se drží za 
            kratší konec. (Senzibilové v Polsku používají rozměr 10 a 30 cm). 
            Pro zajímavost uvedu, že jsme při pokusech použili například 
            stříbrnou virguli - ta je velice citlivá, použili jsme také tenkých 
            skleněných trubiček naplněných různými plyny. 
                 Sám jsem se setkal 
            také s lidmi, kteří k detekci nepoužívají virgulí. Jsou senzibilové, 
            kteří "vidí" pásy GPZ, jsou lide, kteří cítí jak těmito pásy 
            "procházejí". Znám osobu, která slyší jak teče podzemní vodní 
            pramen.
  
                 Každý proutkař 
            (senzibil) musí zjistit jaký tvar a materiál virgule mu nejlépe 
            vyhovuje.
  
                 V podstatě můžeme 
            hovořit o čtyřech základních typech GPZ:
  a) podzemní vodní 
            toky b) geologické anomálie (půdní poklesy, zlomy, zvrásnění, 
            radioaktivní místa) c) tzv. Hartmannovy 
            pásy - vytváří síť orientovanou od severu k jihu a od 
            západu k východu d) tzv. Curryho pásy - vytváří síť 
            orientovanou od severozápadu k jihovýchodu a od severovýchodu k 
            jihozápadu. 
                 Hartmannovy pásy 
            byly popsány MUDr. Ernstem Hartmannem z Eberbachu. Dle fyzikálních 
            průzkumů jsou pásy povahy stojatých vln VKV kosmického původu se 
            zhuštěnými ionty sodíkového záření z 
            atmosféry.     Curryho pásy byly popsány MUDr. 
            Manfredem Curry z Riederau. Pásy mají charakter horizontálně 
            polarizovaného záření vlnové délky 11 až 21 
            cm.     Často jsou oba lékaři uváděni jako 
            objevitelé těchto pásů. Tyto pásy však již byly prokazatelně 
            detekovány cca před 4 000 roky v Číně. Víme, že je znali Egypťané 
            (nástěnné kresby v pyramidách) a Řekové. 
                 Tzv. Hartmannovy a 
            Curryho pásy mají šířku cca 20-50 cm a jsou od sebe vzdáleny cca 
            4-4,5m. V oblasti rovníku jsou tyto pásy ve vzdálenosti asi 6-6,5m 
            od sebe a v oblasti pólů je vzdálenost mezi pásy 
            2-3m.                                                          
                 Lze však detekovat místa, kde se pásy k sobě přibližují.V domě se 
            geopatogenní zóny vyskytují ve všech patrech. Ve vyšších patrech 
            jsou pásy naopak širší s větší intenzitou působení. Se vzrůstající 
            výškou zjišťujeme kónické rozšiřování. 
              
   
  
    Jak na nás působí.
        V praxi se setkáváme
    s tím, že děti jejichž postel je umístěna na GPZ mají neklidné spaní,
    budí se, pláčí a pokud to lze, snaží se v posteli dostat do místa kde
    je to lepší (ráno je např.rodiče najdou schoulené v jednom místě). Děti
    jsou na vliv GPZ daleko citlivější než dospělý člověk. 
        Dospělí se rovněž "brání" odchodu
    do postele. V noci nemohou dlouho usnout, budí se, zdají se jim nepěkné
    sny. Ráno bývá člověk unavený, nevyspalý, nervózní.
        Podle toho v jaké části lůžka
    se GPZ nachází v této oblasti člověk po nějaké době může začít
    sledovat zdravotní změny. Zde si lze všimnout korelace – zdravotní
    problém je v té části těla, které je nad detekovanou GPZ. Zpočátku
    jsou to již uvedené jevy. Po určité době však může dojít k zánětlivým
    onemocněním, záchvatům, nádorovým onemocněním atp. Byla dokonce
    sestavena tabulka, kde na základě průzkumu bylo zveřejněno jaké
    zdravotní problémy se vyskytly v závislosti na délce (měsíce až roky)
    pobytu nemocného na lůžku ovlivňovaného GPZ. 
     
        Senzibilové ve spolupráci s lékaři
    zjistili, že infarkt a mozková mrtvice postihne dotyčného velmi často
    na místě výskytu GPZ. 
     
        V místě křižování dvou nebo i
    více pásů GPZ je toto místo mnohem silnější než jenom samotný pás
    GPZ. 
    Působí na živé organismy
        Postupně
    se zjistilo, že některým zvířatům rovněž pobyt na GPZ nevyhovuje.
    Jsou to hospodářská zvířata (ovce, kozy, krávy, koně, prasata…), dále
    psi, králík, křeček. Tato zvířata trpí vlivem působení GPZ různým
    onemocnění, snížený je přírůstek váhy atp. 
        Na druhé straně jsou však zvířata,
    která tyto GPZ vyhledávají a zjevně na ně působí blahodárně. Takovým
    nejtypičtějším případem je kočka. Mezi další zvířata sem patří
    hadi, štíři, komáři a další hmyz, dále sova a např.straka. Mravenci
    dokáží ještě navíc rozlišovat některé druhy GPZ. 
        Doslova senzační zjištění je,
    že včela dává až o 20% větší snůšku medu ve včelíně nad
    GPZ.Tuto zkušenost jsem si mohl sám ověřit. 
        Další zajímavé pozorování
    vlivu GPZ je na rostlinách. Opět můžeme hovořit o tom, že na některé
    rostliny působí GPZ negativně a na některé pozitivně. 
        Obecně se jehličnaté stromy s působením
    GPZ vyrovnávají lépe než listnaté. Dobře se s vlivem GPZ vyrovnávají
    listnaté stromy a to: dub ,vrba, javor, líska a další. GPZ působí
    negativně na buk a na ovocné stromy. Z dalších rostlin to jsou keře rybízu,
    slunečnice, ibišek, kaktusy, azalka, begonie a další. 
        Takto negativně ovlivňované
    rostlinstvo trpí menším vzrůstem, semena rostlin mají nižší klíčivost,
    poupata rostlin se pomalu otevírají, květy se dříve zavírají. U lesních
    a ovocných stromů nad GPZ jsou pozorovány nádory, až nepochopitelné
    zakřivení větví, schnutí, napadení houbami, trhlinky a další
    negativní projevy. Tyto jevy může na stromech ve volné přírodě pozorovat
    každý z nás. 
    Ovlivňují neživou hmotu
    Vliv negativního působení GPZ byl vysledován např.
    při tavbě ve vysokých pecích. 
    Byla zaznamenána vyšší spotřeba topných látek a to až o 30%. Pomalejší
    průběh procesu tavby a nižší žár. Ve slévárnách , kde jsou odlévány
    odlitky ve formách jež jsou nad GPZ dochází ve zvýšené míře ke
    zmetkovitosti (praskání, bublinatost..). 
    Ve sklárnách bylo zaznamenáno při výrobě tabulového skla jeho zakalení. 
        Byla zjištěna zvýšená korozivita některých materiálů,
    které byly současně vystaveny vlivu působení GPZ.
      
           |